Jak to mám s jídlem II.

Jídlo miluju a blog jsem si založila hlavně proto, že jsem chtěla najít cestu, jak jíst zdravě, chutně, žít aktivní život ve zdraví a mé oblíbené recepty předávat touto cestou dál. Najdete tady spoustu "barevných" jídel, ale také pár receptů z klasické české kuchyně, na kterých si občas rádi doma pochutnáme. Barevná kuchyně pro mě znamená jednoduché, pestré a zdravé jídlo, které zvládne uvařit každý.



V minulém článku jsem se rozepsala o tom, jak to mám s jídlem od dětství a dnes bych chtěla pokračovat v tom mém věku 40+ :).

Jak už jsem psala minule, do 35 let jsem mohla jíst úplně všeho kolik chci a kdykoliv. Vím, není to úplně správně, ale já byla furt hodně hladová a spalování jelo na plné obrátky. Byla jsem zdravá, tak jsem neměla potřebu to nějak řešit. Zlom nastal potom nějak postupně, asi v mých 35-37 letech. Cítila jsem se stále přejedená, nafouklá, přibírala jsem na váze a nebylo mi moc dobře. Trvalo to dlouho, než jsem pochopila, že už nemůžu jíst co chci, že už moje tělo funguje trochu jinak :).

Rozhodla jsem se bojovat proti těmto změnám! Stejně jako většina žen i já se chci cítit dobře a věřím, že jídlo v tom hraje hlavní roli.

Jak už jsem psala v minulém článku, s věkem jsem začala mít problémy s trávením a tápala jsem v tom, co mám vlastně jíst. K jakému výživovému stylu se mám přiklonit. Přemýšlela jsem nad tím, jestli nemám potravinové alergie, apod., ale to už jsem se rozepisovala minule.

V práci jsem jedla nepravidelně a když jsem se vrátila domů, už jsem byla v lednici a vyjídala studené jídlo jen tak, ani jsem třeba neměla hlad. Prostě takový zlozvyk. Pak vaříte večeři pro rodinu a furt ujídáte...Taky to znáte? Nakonec na tu večeři už nemáte chuť, tak si ji nedáte. Pak ale dostanete hlad a jdete slídit :).

Vařila jsem barevně, hodně sportovala, ale stejně jsem se necítila posledních pár let dobře.

Potřebovala jsem poradit. Chtěla jsem hlavně vědět, co je pro mě ta správná porce. Jak mám poznat, kolik je málo a kolik je zase moc? V té době naše Luci řešila svůj jídelníček s Markétou Gajdošovou, výživovou specialistkou. Přišla jsem za nima na jedno společné vaření, protože povídat si o zdravém jídle mě hodně zajímá. Uvařily jsme si společně skvělé jídlo, bylo krásně barevné a zároveň výborné, hodně jsme si povídaly a já šla domů s odhodláním, jak zkusím na sobě zapracovat. Pokud to zabere, tak to s vámi budu sdílet a zlepšovat svoji barevnou kuchyni i pro vás.

Na radu Markéty jsem si pár dní zapisovala svůj běžný jídelníček a došla se zvážit na speciální váhu. Z té jsem se dozvěděla  analýzu mého tělesného složení a hodnotu bazálního metabolismu. Předala jsem jí výsledky a na Markétě pak bylo, to všechno propočítat. Vím od ní, že to nejsou jednoduché propočty, zahrnují spoustu informací o daném člověku. Zjistila, že jím často pod svůj bazální metabolismus. Tomu bych původně ani nechtěla věřit, když jsem se cítila furt přejedená, ale to bylo hlavně asi to moje ochutnávání po celý den. Navrhla mi přesně typ stravování, o kterém už jsem taky hodně uvažovala, jen jsem ho zatím ještě nezkoušela v reálu. Je to metoda IIFYM (neboli, co se ti vejde do maker). Spočívá v tom, že máte stanovený individuální poměr makroživin - bílkovin, sacharidů a tuků. Potraviny si vážíte. Já vím, je to náročné, i pro mě to bylo. Stáhnete si aplikaci, kam si jídlo zapisujete a snažíte se to dodržet. Nejde to hned úplně dobře, ale člověk se to naučí. Podle mě jde o to najít v tom praxi, naučit se získat odhad na množství denního jídla. Není to o tom do konce života vážit jídlo. Jen se ty správné porce naučit. Přestat se bát jídla. Mít z jídla požitek  a s chutí si ho užívat!

Mě tahle varianta stravování hrozně vyhovuje, protože často vařím, zkouším nové recepty a nemusím se řídit konkrétním jídelníčkem. Vařím, na co mám chuť! Upřednostňuji zdravou stravu a pokud jsou zrovna Vánoce, ten řízek a bramborový salát si tam můžu jednoduše započítat.

Přicházím na to, že to na mě funguje a přesně tohle mi vyhovuje. Zachovává mi to svobodu v jídle. Chtělo to ale trpělivost a nechat tělo, aby si na změnu zvyklo. Musela jsem si zajet systém a chvíli mi to trvalo.
Jsem ráda, že mě na tenhle směr Markéta navedla. Nemusí to vyhovovat každému, to je jasné.
Nechci tu nikomu radit, jak máte jíst. Každému vyhovuje něco jiného, máme jiné zvyky stravování z mládí, jinou stavbu těla, zdravotní stav, oblíbená jídla a taky ty jídla, která nesnášíme. Je důležité najít si pro sebe typ stravování, který nám bude sedět. Jen se chci svěřit, co vyhovuje mně.

Celé to vzniklo z toho, že jsem měla zmatek v tom, co mám vlastně jíst, abych se cítila dobře ve svém těle, byla zdravá a zároveň jsem se nechtěla připravit o rozmanitost potravin.  Občas jsem zkoušela nějaké potraviny vyřadit, ale k životu mi chybí.

Když se člověk cítí dobře, rázem přibyde sebevědomí, úsměv a nadšení do života.

Závěrem bych chtěla říct, že konkrétní změna pro mě to byla v tom, že jsem přidala na bílkovinách, ale i na sacharidech (přesněji polysacharidech). Tuky držím podle mě stále ve stejné míře. Rozhodující ale je, že z mé barevné kuchyně se stává i kuchyně s vyváženým poměrem živin a to je ten největší rozdíl, který jsem udělala a funguje mi. Jídlo si plánuji na celý den, víc o něm přemýšlím a užívám si ho ještě víc, než dřív :). Jím víc a dělá mi to dobře. Jím všechno, co mám ráda. Nevynechávám těstoviny, ani chleba, ale kupuji vše celozrnné. Miluji ořechy, avokado, ryby. Jím konečně víc masa. Najednou ho trávím dobře, všechno do sebe zapadá. Měla jsem období, kdy jsem měla velký problém maso fotit. V té době jsem měla spolupráci s řezníky a fotit syrové maso a pečínky vcelku, začal být pro mě velký problém. Skončila jsem spolupráci a chtěla maso vyřadit. Asi si říkáte, že jsem blázen, ale tak jsem to viděla přes objektiv fotoaparátu. Postupně jsem překonala blok v hlavě, sice maso vcelku nefotím, ale už ho jím. 

Je důležité zmínit, že individuální poměr makroživin má každý člověk nastavený jinak a proto není dobré se řídit hodnotami někoho jiného, aby vám to nepřineslo negativní zkušenost. 

Stále platí to, že si jídlo pečlivě vybírám, čtu složení a fandím domácímu vaření.

Budu ráda za vaše komentáře, připomínky a názory na váš pohled na zdravé jídlo a co vám vyhovuje.
Mějte hezký den!